Ať vejde ten pravý. Švandovo divadlo uvede drama o lásce, dospívání, šikaně a upírech

/25. 5. 2021/ Hru Ať vejde ten pravý podle světoznámé předlohy uvede ještě do konce sezóny pražské Švandovo divadlo. Inscenaci stojící na pomezí severské detektivky, upírské romance a psychologického dramatu režíruje Jan Holec, mladý divadelník s výborným renomé. V roli ústřední dvojice se představí Denisa Barešová a Oskar Hes, dva nejmladší členové smíchovského souboru, známí publiku i ze svých filmových a televizních rolí. Dramatizace švédského románu od Johna Ajvide Lindqvista který už dvakrát zpracovali i filmaři, bude mít českou premiéru 29. května ve Velkém sále Švandova divadla. Titul je zároveň hlavní novinkou Léta ve Švanďáku, na jehož programu se objeví 16. a 17. srpna.

Oskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který je ve škole terčem šikany. Se svou matkou žije v paneláku na předměstí. Eli (Denisa Barešová) je zvláštní dívka, která se přistěhuje naproti. Vypadá zanedbaně a přes den nikdy neopouští byt. Oba mladé vyděděnce to k sobě táhne, zatímco okolím otřásá série tajemných zločinů. Z koho nebo čeho je ale potřeba mít strach? Odkud Eli přišla a kdo je Hakan, její ochránce?

Upír, láska, násilí a blízkost

Režiséra Jana Holce nejvíc upoutal silný příběh nabízející divákovi hned několik přitažlivých žánrů. „Důležitou roli tu hraje motiv upíra. Nejedná se však o klasický horor. Lindqvistův upír je oduševnělý a spíše hledá pochopení v lidském světě. I naším hlavním tématem je spíše lidská jinakost a krize identity,“ vysvětluje režisér Jan Holec, respektovaný umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, který už ve Švandově divadle nastudoval Fassbinderovu hru Kočkožrout. „Ať vejde ten pravý je zkrátka napínavý, originální a také velmi jímavý a láskyplný příběh. Samozřejmě se zabývá i upírským vražděním, ale mnohem trýznivější je přítomná šikana. Fyzická i psychická. Lidská krutost je schopna předčít tu upírskou,“ dodává režisér.

S tím souhlasí i dramaturg David Košťák: „Drama zasazené do 80. let 20. století řeší téma násilí a rozplétá se ve stylu severských detektivek. Téma izolace a ztráty vazeb, kdy se lidé před obcházejícím nebezpečím pokusí uzavřít do svých příbytků, nabízí s dneškem nečekané, silné paralely. Podobně rezonuje i selhávání autorit, které nejsou schopné těm slabším a vystrašeným poskytnout bezpečné zázemí. Je jen málo titulů, které pojednávají o šikaně tak naléhavým způsobem. Příběh s fantaskními motivy a zajímavě pojatými postavami je však podle mne především psychologickým dramatem o dospívání a potřebě lidské blízkosti,“ naznačuje dramaturg.

Šikana a monstrum

Ústřední postavou příběhu je Oskar, dospívající chlapec vyrůstající bez opory dospělých, jehož hraje nejmladší člen hereckého souboru Oskar Hes. „Jeden ze silných motivů, který se v příběhu objevuje, je šikana. Šikana, o které se tak nějak na škole ví, ale nikdo ji aktivně neřeší. Ono se totiž většinou neví jak. I ze svých vlastních zkušeností mohu říct, že se jedná o opravdu frustrující problém. V případě Oskara mě děsí hlavně jeho pocit nikdy nekončícího utrpení,“ říká Oskar Hes. Ten se při ztvárnění své role soustředil hodně na Oskarovo fyzické vzezření. „Celý život se hýbu a už od školy na nás při tanečních hodinách apelovali, abychom správně drželi tělo. Tuto připomínku si držím dodnes a snažím se hýbat a vypadat esteticky. Oskar žádnou taneční ani pohybovou průpravu nemá, a proto by tak ani neměl působit,“ říká herec. Téma násilí v mezilidských vztazích oslovilo i Denisu Barešovou. „Nejvíc mě děsí, jak moc jsme schopni ubližovat někomu slabšímu a kolik toho člověk dokáže vydržet. Není to nic, co bych nevěděla, ale pokaždé to se mnou zacloumá,“ říká herečka, která se objeví v úloze věčně mladé upírky Eli. Svou postavu přesto nevnímá jako monstrum. „Za monstrum považuji někoho, kdo vědomě a záměrně škodí a páchá zlo. Sám si ho vybírá. Eli si své upírství nevybrala a snaží se přežít za každou cenu, bohužel k tomu potřebuje lidskou krev. Snaží se to však dělat tou nejmírnější cestou. Eli není v první řadě upír, ale bytost s emocemi a lidskými vlastnostmi,“ je přesvědčena Denisa Barešová a chválí si spolupráci se svým hereckým kolegou Oskarem Hesem, což je podle ní „skvělý, připravený a talentovaný herec.“

Mladý pár doplní Tomáš Petřík v roli dívčina opatrovníka Hakana a Marie Štípková v úloze bezradné Oskarovy matky. Detektiva Halmberga ztvární Jan Grundman, Oskarovy kruté spolužáky Mickeyho a Johnnyho ztělesní sehraná herecká dvojice Jacob Erftemeijer a Tomáš Červinek. Pana Avilu, tělocvikáře přehlížejícího bezpráví, hraje Matěj Anděl, jako samotářský majitel obchodu se sladkostmi se představí Petr Buchta.

Inspirace filmem

Výtvarník inscenace Ján Tereba využil při tvorbě scénografie točnu, umožňující střídat různá prostředí s téměř filmovou lehkostí. V duchu severských krimi se na scéně uplatňuje i sníh a krvavé efekty. A severskou vintage estetikou, známou z populárních skandinávských seriálů, jsou inspirované také kostýmy. Poetickou a křehkou osobní rovinu vyprávění podtrhne instrumentace oceňovaného skladatele Jiřího Hájka, známého prací i pro film. „Diváci se mohou těšit na speciální vizuální efekty, a především na filmové masky, s nimiž se musí vypořádat maskérky Švandova divadla. S upírským žánrem se přeci jen na jevišti nesetkávají každý den. A autor si pro ně připravil větší výzvy, než je jen pár kapek krve,“ láká na představení dramaturg David Košťák.

Po premiéře 29. května následují první tři reprízy za speciální vstupné (31. května, 14. a 15. června) a diváci poté titul uvidí i o prázdninách: v rámci Léta ve Švanďáku je naplánován na 16. a 17. srpna.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…?

kniha Ať vejde ten pravý, podle níž divadelní hra vznikla, vyšla v roce 2004 a byla oceňována nejen za originální příběh ale i za témata, kterým se věnuje? Těmi jsou například existenciální úzkost, izolace, nepřítomnost otce, dopad rozvodu na rodinu, alkoholismus, šikana, pohlavní zneužívání a sebepoškozování. V domovském Švédsku se ihned po vydání stala bestsellerem a byla přeložena do řady světových jazyků.

název knihy se odkazuje k písničce od Morrissey Let the Right One Slip In? Autor si jím pohrává s upírským folklorem, podle něhož upír nemůže vstoupit do domu své oběti bez pozvání.

Švandovo divadlo uvádí titul v adaptaci Jacka Thorna, renomovaného tvůrce? Jeho adaptace knihy Johna Ajvide Lindqvista Ať vejde ten pravý byla v roce 2013 uvedena skotským Národním divadlem a posléze londýnskou Mekkou současné dramatiky The Royal Court Theatre. Odtud byla pro úspěch přenesena na West End a později do divadla St. Ann‘s Warehouse v New Yorku. Za svou televizní tvorbu je Thorne pětinásobným držitelem ceny BAFTA. Spolupracoval také s J. K. Rowling a Johnem Tiffanym na původním scénáři z kultovního kouzelnického světa Harry Potter a prokleté dítě, který získal cenu Laurence Oliviera za nejlepší hru roku 2017 a o rok později i prestižní cenu Tony ve stejné kategorii.

 

Kdo je kdo:

Jan Holec (* 24. 10. 1988 ve Vsetíně)

režisér

Získal bakalářský titul v oboru politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a studium na Právnické fakultě UK (právo a právní věda) završil magisterskou státní zkouškou. Souběžně také studoval obor činoherní režie na Divadelní fakultě AMU.

Již během studií na DAMU se stává jedním ze zakládajících členů generačního Divadla Spektákl, jež se věnuje převážně klasickým dramatickým textům a námětům, ve kterých se snaží dojít k moderní či současné interpretaci, často formou výrazné adaptace. Generační divadlo bylo na několik sezón trvalým hostem ve studiové scéně Švandova divadla. V rámci Spektáklu režíroval mj. inscenace Zmoudření dona Quijota, Maryšo! Evo! Dom!, Chaplinovy děti, Kronika ohlášené smrti, Uražení a ponížení, Solaris a Český koloniál.

Jan Holec spolupracoval s dalšími nezávislými či kamennými divadly napříč celou republikou: A studio Rubín (Dáma s Camelkami), Jihočeské divadlo (Kazisvět, Pane, vy jste vdova!), Divadlo Letí (scénická čtení: Štvanice, Satanovy dcery a inscenace hry Den závislosti), Divadelní společnost Masopust (Nevěsta), Klicperovo divadlo (Anna Karenina, Fernando Krapp mi napsal dopis), Činoherní studio (Čarodějův učeň), Národní divadlo Brno (Zemský ráj to napohled), Divadlo Petra Bezruče (Frankenstein).

Od sezóny 2019/2020 působí jako umělecký šéf Divadla Petra Bezruče v Ostravě.

 

Oskar Hes (* 26. 12. 1998 v Praze)

Pochází z umělecké rodiny, jeho matka Marcela Karleszová byla dříve tanečnicí ve skupině UNO, jeho otec Richard Hes byl známým choreografem. Studoval Ježkovu konzervatoř v Praze – obor muzikál – kterou absolvoval v roce 2020.

Členem souboru pražského Švandova divadla je od sezóny 2020/21 a na jeho prknech je k vidění například v roli hypochondrického Lintona v dramatu Na Větrné hůrce (r. Martin Františák) nebo jako mladý Adam v dramatu Lady Macbeth z Újezdu (r. David Jařab). „Jsem moc rád, že jsem u Švandů ve stáji a že mě sem ředitel Daniel Hrbek přijal,“ říká talentovaný herec, jemuž se líbí střídmé, jemně odstíněné herectví a rád by jednou zkusil i vlastní autorskou práci – nejvíc ho láká choreografie.

Jako všestranný múzický talent už jako dítě účinkoval v muzikálech (Golem, Polská krev, Carmen ad.) a objevoval se i na televizních obrazovkách (Kouzelná školka). První větší roli Filipa Paskowského mu nabídl seriál Pustina (2016) v režii Ivana Zachariáše a Alice Nellis, výrazně na sebe upozornil také v televizním seriálu Dukla 61 (2018) Davida Ondříčka, který jej obsadil i do filmu Zátopek (2021). Publikum zaujal i jako jeden ze synů protektorátního ministra Emanuela Moravce v dvoudílném televizním filmu Anatomie zrady (2020).

V současnosti se Oskar připravuje na jednu z ústředních rolí ve filmu Bratři (2021), který chystá režisér Tomáš Mašín podle napínavého příběhu bratří Mašínů. Zajímavou hereckou příležitost mu nabídl i Jan Hřebejk v minisérii Pozadí událostí.

Aktivně se věnuje cvičení ve fitness, plavání, pohybu a tanci, a kromě herectví zůstává otevřený i zpěvu, muzikálu a všemu, co zahrnuje pojem entertainment.

Když si chce odpočinout, poslouchá hudbu, a to od klasiky až po hip hop. Rock, jazz, blues, soul – všechno, co má příběh a hloubku, ho zajímá.

 

Denisa Barešová (* 16. 12. 1995 v Praze)

Vyrostla v Praze, kde vystudovala Gymnázium a Hudební školu hl. m. Prahy – hlavní obor zpěv. Odmala byla členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru pod vedením manželů Fleglových, později působila v umělecké skupině OLDstars. Na DAMU studovala v ročníku Darii Ullrichové a Jana Nebeského. Jejími hereckými pedagogy byli Petra Špalková, Marie Štípková, Ladislav Mrkvička a Daniel Špinar.

Už jako holčička stála na jevišti Národního divadla, konkrétně v roli Adélky v inscenaci J. A. Pitínského Babička. V posledních letech ji diváci stále častěji mohou vídat na televizních obrazovkách: pozornost širší veřejnosti si získala zejména díky svému výraznému výkonu v seriálu České televize Kukačky, kde hrála průšvihářku Marcelu. Ve filmu upoutala rolí přítelkyně Jana Palacha ve stejnojmenném filmu Roberta Sedláčka. Ten ji obsadil také do svého nejnovějšího snímku Promlčeno. Zajímavou příležitost dostala i od režiséra Bohdana Slámy v oceňovaném filmu Krajina ve stínu, kde ztvárnila Zdenku, poloviční Židovku, která během druhé světové války zůstane bez prostředků v česko-německé vesnici.

K jejím koníčkům patří pečení různých dobrot, jimiž dělá radost lidem v divadle a na natáčení, a když ji plně nevytěžuje divadlo a film, peče pro jeden z pražských podniků. Aktivně se stará o svoji tělesnou i duševní pohodu, a když má čas, chodí na dlouhé procházky. Říká o sobě, že je „vlk samotář“, a „citlivá, perfekcionistka, rázná, křehká i výbušná“. A snaží se žít tak, aby všechny tyto vlastnosti udržela v harmonické rovnováze.

FOTOGALERIE: