Milá č. 18. Román lásky a odvahy, v němž vítězí síla lidského ducha

/10. 5. 2021/ Milá č. 18, slavný román jednoho z největších amerických spisovatelů Leona Urise vychází opět v češtině. Podmanivý příběh polské židovské komunity se odehrává během druhé světové války ve varšavském ghettu, jehož obyvatelé se v roce 1943 rozhodli zahájit proti nacistům ozbrojený boj. Brilantně napsaná kniha inspirovaná osudy skutečných lidí patří ke klasickým dílům o holocaustu a řadí se k tomu nejlepšímu, co o tomto tématu vzniklo. Napínavý román líčí zrod a průběh povstání, je ale i příběhem lásek, hrdinství a síly lidského ducha, jehož nezlomí ani sebevětší útrapy. Dílo, které deník New York Times označil za jeden z nejlepších knižních bestsellerů, vydává 24. května 2021 Nakladatelství ZEĎ jako další knihu věnovanou šoa. K těm patří i Reniin deník, zápisky polské židovské dívky zavražděné nacisty. Oba tituly lze objednat na www.knihyzed.cz

„Kniha Milá č. 18 si okamžitě získala čtenáře po celém světě a i u nás ji chtěl mít v knihovně snad každý, kdo o ní slyšel. Jde o silné, strhující válečné drama, k němuž se lze znovu a znovu vracet,“ říká Jan Dražan z Nakladatelství ZEĎ. A kolega-nakladatel Jan Pergler ho doplňuje. „Urisův román se před námi odvíjí jako širokoúhlý barevný film. Všichni jeho hrdinové v něm poznávají, kým doopravdy jsou, aby pak během povstání dovršili svůj osud. Autor přitom stojí na straně těch, co se odmítli poddat zlu, a vypráví o stále živé historii 20. století, která se i dnes hlásí o naši pozornost,“ uvádí Jan Pergler z nakladatelství zaměřeného na literaturu s poutavými příběhy.

První kapitola začíná v srpnu 1939 ve Varšavě a zahajuje ji úryvek z deníku vůdce židovského hnutí Alexandera Brandela. Román líčí napadení Polska, marný odpor polské armády, obsazení Varšavy hitlerovským vojskem i postupné utahování šroubů, dopadající hlavně na Židy. Právě pro ně nacisté nechali zřídit ghetto s podmínkami tak krutými, že se jeho obyvatelé v dubnu roku 1943 jejich teroru vzepřeli. Drtivé přesile svých utlačovatelů pak zvládli vzdorovat čtyřicet dní a nocí. Heroickému odporu velí v románu důstojník Andrej Androfski, jehož předobrazem byl skutečný vůdce postání Mordechaj Anielewicz. Nitky všech příběhů se sbíhají ulici Milá č. 18, v níž se nachází hlavní bunkr židovských bojovníků. Právě tato adresa dala název i velkolepému Ursiově románu.

A čí osudy můžeme v knize s napětím sledovat? Italský novinář Christopher de Monti miluje manželku svého přítele, fascinující krásku Deboru Bronskou. Rád by ji z ghetta i s jejími dětmi odvedl, jeho milenka tu však pečuje o desítky bezbranných sirotků. Debořina dcera Rachel prožívá první lásku s Wolfem Brandelem, mladíkem zapojeným v odboji, a oba společně touží po životě. Se svým údělem a strachem se musí vyrovnat i Pavel Bronski, dříve vážený akademik a lékař, jehož němečtí okupanti dosadili do židovské samosprávy, aby se stal figurkou v jejich ďábelské hře. V ghettu má vliv také gangster Max Kleperman a samozřejmě i Andrej, šarmantní voják a charismatický velitel, rozhodnutý nedat svou kůži lacino…

„Jestliže bylo varšavské ghetto znamením nejhlubšího pádu v dějinách židovského národa, bylo i bodem, z něhož jsme se pozvedli k nejzazším výšinám… Není to zvláštní, že ztělesněná nelidskost člověka k člověku dala vznik i ztělesněné lidské ušlechtilosti?“, uzavírá postava novináře de Montiho román Milá č. 18.

Milá č. 18 (Mila 18). Leon Marcus Uris, přeložil Alexander Jerie. 528 stran, cena v knihkupectví 439 Kč, v e-shopu 395 Kč. Vydává Nakladatelství ZEĎ.

www.knihyzed.cz

Leon Marcus Uris (3. srpna 1924, Baltimore, Maryland – 21. června 2003, Shelter Island, New York) byl americký spisovatel, který se proslavil svými historickými fikcemi – především bestsellery Exodus (1958) a Trinity  (1976). Uris byl autorem beletrie, literatury faktu a scénářů.  Jeho díla zahrnují řadu nejprodávanějších románů. Třeba Exodus byl přeložen do více než padesáti jazyků. Urisova práce je pozoruhodná tím, že se zaměřuje na dramatické momenty v soudobých dějinách, včetně druhé světové války a jejích následků, zrodu moderního Izraele a studené války. Díky obrovskému úspěchu svých románů a schopnostem vypravěče měl Uris velký vliv na populární chápání dějin dvacátého století.

Víte že…

varšavské ghetto zřídila německá okupační správa v roce 1940 a postupně je nechala obehnat třímetrovou zdí? Do něj násilně sestěhovala asi 450 000 Židů, kteří museli žít na ploše 2,6 km čtverečních. V ghettu trpělo i 85 000 dětí do 14 let, v jednom pokoji se tísnilo v průměru sedm lidí. Nikdo nesměl oblast opouštět.

průměrná denní dávka jídla pro Židy ve Varšavě v roce 1941 byla jen 184 kalorií, později klesla na 177 kalorií? Pro Poláky to bylo téměř 700 a pro Němce přes 2600 kalorií.  Potravinová pomoc se obvykle skládala ze suchého chleba, mouky a brambor nejnižší kvality, krup, řepy a malých měsíčních dávek margarínu, cukru a masa.

vinou extrémního přelidnění a nedostatečného zásobování docházelo v ghettu k četným úmrtím v důsledku hladomoru a epidemií?

první velká vysídlovací akce z varšavského ghetta na východ začala 22. července 1942?  Od tohoto dne musela židovská rada každý den připravit 6000 osob k transportu na nástupní stanoviště. Do konce roku 1942 bylo z ghetta do vyhlazovacích táborů, především Treblinky, odvezeno asi 300 000 Židů.

vědomí neodvratné smrti přivedlo část obyvatel varšavského ghetta k tomu, že se v poslední fázi deportace navzdory absolutně nedostatečné výzbroji a nulové šanci na vítězství rozhodli postavit na odpor? Povstání vypuklo 19. dubna 1943. Oficiálně bylo potlačeno 16. května, ale ojedinělí skrývající se bojovníci se objevovali ještě v létě. Hitler pak nařídil po likvidaci posledních Židů srovnat ghetto se zemí.

FOTOGALERIE: